Rudolf Rumples Dr. - 14.04.1880 Praha |
I naše balónové létání má své hrdiny. Wandas a Hůlka se dostali hluboko do podvědomí všech, kteří se o jakýkoli druh leteckého sportu zajímali. K těmto legendárním balónovým pilotům se řadí ještě třetí, svým významem je dokonce převyšující. Dr. Rudolf Rumples. Jako každá legendární postava, i on je opředen množstvím zkazek. Poznat jeho pravou osobnost je již dnes prakticky nemožné. Alespoň trochu ho může přiblížit jeho pozůstalost uložená v Národním technickém muzeu, kterou s neuvěřitelnou pečlivostí shromáždil pan Bittner. Když listujete dvanácti svazky, ve kterých je shromážděno neobyčejně cenné bohatství informací o balónovém sportu v době mezi první a druhou světovou válkou, pocítíte hlubokou vděčnost k muži, který bojoval o sportovní charakter tohoto tichého letu nad oblaky. Z archivu zjistíme, že byl neobyčejně všetečným člověkem, který se zajímal o vše nové. Po studiu na gymnáziu v Křemencově ulici a po studiu na právnické fakultě se věnoval advokátní praxi v Praze. V roce 1924 se stal členem aeroklubu a pilotním žákem volných balónů. Během svých učednických let zúčastnil se mnoha zajímavých startů nejen u nás, ale především v zahraničí. V září 1927 byl členem posádky balónu Assmann, který jako první československý balón vzlétl v cizině – bylo to ve Schwarzenberku. K pilotním zkouškám byl ministerstvem veřejných prací povolán 23.září 1929. Již tehdy musel prokázat velké teoretické znalosti ze základů aerostatiky, plnění, regulování a řízení balónu, zajištění balónu proti mrazu a ve velkých výškách, musel znát předpisy o světlech a signálech, předpisy o létání zejména nad letištěm a v jeho blízkosti, čtení map, orientaci, musel mít praktické znalosti mezinárodního leteckého zákonodárství, československého zákona o letectví a základy meteorologie. Po úspěšných zkouškách se začal intenzívně věnovat sportovnímu balónovému létání. Organizoval honby na balónu, byl spoluorganizátorem 1.mezinárodních balónových závodů v Praze. Těchto závodů se zúčastnil i u nás známý francouzský balónový pilot Dolfus a jedna polská posádka. V červnu roku 1937 se konala v Praze mezinárodní letecká výstava, při které byla i soutěž balónů. Sešlo se jich na startu rekordní množství – jedenáct balónů. Slibný vývoj balónového sportu přerušila druhá světová válka, jejíhož konce se již dr.Rumples nedočkal. Zemřel v září jednačtyřicátého roku. |
František Hůlka - 19.12.1857 Votice |
Byl to člověk, který od dětství snil o výškách a když se v roce 1881 setkal se svými velikými zahraničními vzory – francouzskými vzduchoplavci Surcoufem a Godardem, propadl balónům úplně. Rozjel se za nimi až do jejich vlasti, pak je pozval do Prahy a učil se od nich základům aviatiky. V roce 1892 se ustavila v Praze „Česká společnost aeronautická“, která objednala z Francie balón a prvními žáky se stali Hůlka s Wandasem. V srpnu následujícího roku poprvé vzlétl Surcouf s těmito žáky. Po deseti plavbách podnikli osmého října první samostatnou plavbu, která skončila hladkým přistáním mezi Přední Kopaninou a Kněževsí. V témže roce také dostala společnost balón Ressel. Tímto balónem se létalo hodně, především pak o národopisné výstavě v roce 1895. František Hůlka již byl majetným měšťanem města pražského. I pro něj však částka deseti tisíc zlatých, které za balón Ressel v roce 1896 zaplatil, byl skoro celý majetek. Když již balón vlastnil, přeměnil pražskou Stromovku v první české letiště. I první české balóny měly omezenou životnost. V říjnu 1902 objevil se nad Prahou krásný balón s kapitánem Hůlkou. Balón si vypůjčil z Paříže. Bez potíží přistál u Letek. V roce 1904 došel Hůlkovi nový balón z Paříže. Nazval ho Praha. Byl sešit z osmi set lichoběžníkových hedvábných pásků. Dosáhl s ním svého výškového rekordu 5 600 m. rekord byl překonán až po vzniku samostatné republiky vojenským letadlem. Osmnáctého října 1908 podnikl Hůlka svůj poslední let. Plavba skončila u Berouna. O rok později Hůlka za dramatických okolností umírá. Dnes již dlouhá léta spí svůj věčný sen v žulové hrobce č.163 na dvaadvacátém oddělení pražských Olšanských hřbitovů. Na průčelí této hrobky je reliéf Hradčan, nad nimiž se vznáší balón, pod reliéfem je fotografie muže s výbojnými, vzhůru nakroucenými kníry a nápis : František Hůlka, první český vzduchoplavec. Za svůj život podnikl sto šedesát letů balónem. Dnes po něm zůstala jen hrstka drobných památek v malém bytě pražského domu v Říční ulici na Malé straně. Hodinky s kompasem, které si bral s sebou při každém letu, zlatem vyšívaná manžeta uniformy, několik dobových fotografií a dokumentů. Balónisté našeho věku však na něj nezapomněli. Z úcty k jeho průkopnickému životu pojmenovali jediný závod plynových balónů jeho jménem : Pohár Hůlky a Wandase. |